Den 29, Večerní Hanoj

Vystupujeme hned s prvními lidmi, ostatně jsme stejně kousek od hotelu. Nechceme zas hodinu jezdit po Hanoji sem a tam, jak ostatní troubové. Ještě se dnes naposledy pomotáme uličkami starého města a zítra se už probudíme v císařském městě Hue o 600 km jižněji. Přes noc projedeme nejužší části Vietnamu, kde je široký jen mezi 40-60km. Sedáme do lidové Bia Hoi, kde je narváno a pivko je jen za 3000D (3,3Kč), což kvitujeme s radostí. Chce to přeci jen spláchnout ten dnešní únavný den. Kdo by čekal jako mňamku k pivu hermelín či sekanou, ten by se asi nedočkal. Já si dávám například banán v těstíčku, který je též výborný. U hotýlku jsme relativně brzo, tak jdeme ještě do přilehlé hospůdky. Ke škopku dávám nějaký grilovaný maso a Naďa polívku. Začínám se lehce obávat, aby mě pivka v buse moc neprohnaly :-). Bohužel Naďa udělala chybu a objednala si polívku i když u ní nebyla cenovka a teď po ní chtějí stejně jak po mě za maso i když normální cena je třetinová. Naděnka se samozřejmě čertí a nechce jim to dát. Oni to zase chtějí zaplatit a docela se shlukují. Panuje velmi hustá atmosféra. Já bych jim asi těch pár korun dal, abych měl klid, ale Naďa se okrást nenechá a nakonec se i přes silný nátlak zvedáme a odcházíme pryč. Od 17 už radši sedíme na hotelu, protože náš noční spoj má vyjíždět v 18. Čekáme, čekáme a stále nic, tak se nervozita lehce zvětšuje i když nás hoteliér uklidňuje, že mikrobus pro nás je už na cestě. Bohužel je ožralý, tak si nejsme úplně jistý, zda ví, co mluví. Naděnka si čekání zkracuje lamentováním nad Vietnamci a já chozením na záchod. Přeci jen ty pivka nebyl úplně nejlepší nápad :-). Sběrný vůz, k naší a opilcově radosti, přijíždí v 18:10. Je totálně narvaný, tak sedíme hned vedle řidiče. Máme alespoň pěkný výhled do toho shonu. Spací bus je bohužel tragedie. Velmi krátké lóže, navíc ještě sklopené hodně do šikma. Sice jsem nad čínskými busy občas reptal, ale proti tomuhle stroji byly zlatý. Nakonec se přesouváme úplně na záď, kde je to o fous lepší. Je tu děsný vedro, tak jsem si ani nemusel tahat spacák. Ještě jsem holt neodboural zvyky ze zimní Číny.