Den 41, Večerní Siem Reap

Na autobusáku nás čeká překvapení. Postává tu mladý tuktukář s cedulí "Welcome Mr. Liska". Tak tady mají pěkně propracovaný systém předávání byznysu. Najednou mě dochází z jakého důvodu se mě včera večer ptala prodavačka lístků na jméno. Jdeme tedy k němu a hned do nás hučí nějaký svůj spřízněný guest house. My jsme si však po cestě z brožury už vybrali guest house Golden Mango, kde má být internet free a hlavně kola také gratis. Angkor, chceme projezdit na kole, tak je to pro nás ideální volba. Chlapec je trochu zmatený nečekanou změnou jeho plánu, ale i tak se tváří jako no problem a vyráží na cestu. Jede docela pomalu a se svým komplicem obhlížejí, jak ostříži, okolí. Vypadá to, že vůbec netuší, kde to naše ubytko leží. Nakonec projíždíme celé město až k cestovce, kde to naše Golden Mango dlouho řeší. Jsou to zmámenci, protože ten náš vyhlídnutý guest house je skoro tam, odkud jsme vyjížděli. Frčíme tedy zase nazpátek. Prostě zajímavých 45 minut na drožce, kdy by si člověk radši už po náročným dnešku na pokoji odpočíval. Baráček je však úplně nově postavený, tak si budeme snad poprvé na cestě užívat i trochu komfortu. Dokonce je před dveřmi i ostraha. Se sympatickou paní hoteliérkou lehce smlouváme a za cenu 9USD (157Kč) za moc pěkný pokoj jsme navýsost spokojeni. Paní nám zdůrazňuje, že je to zaváděcí, protože jsou nový a nikdo je nezná. Za chvíli se ozývá ťukání na dveře a on tam stojí zase ten jouda a ptá se jaké máme plány na zítra, že by nás povozil po Angkoru. Jelikož chceme jet na kolech, tak je to sním naštěstí brzo vyřízený. Večer nás ještě hlad vyhání na chvíli ven. Siem Reap je však pěkný zapadákov. Nebýt těch chrámů opodál, tak by se tu nikdo nezastavil. Testujeme stánky v okolí a pak i dobrou obr restyku pod širým nebem plnou místních. Před spaním ještě dáváme ten avizovaný free net. Zdá se, že jsme v hotelu asi sami, jaký je tu klid.