Den 37, Delta Mekongu 3 - Plavba na kambodžskou hranici

Tímto jsme vyčerpali náš oficiální program a už nás čeká jen dlouhá cesta na hranice. Plujeme po různých kanálech a ramenech Mekongu se spoustou křižovatek. Je to tady takové malé bludiště vodních toků. Sledujeme konečně „real“ život okolo řeky a dá se říci, že je to pro mě i nejzajímavější část tohoto třídenního výletu po deltě Mekongu i když je to už vlastně jen přesun k celnici. Řeka tu vypadá tak trochu jako stoka, ale ženský v ní perou hadry, myjí nádobí. Prckové se samozřejmě koupou. Opodál se zase čachtají vodní buvolové, jen jim jejich rohaté hlavy čučí z vody. Koukají lehce tupě :-). Skupina žen tu
provádí očistu, ale kdo by očekával, že jsem byl svědkem nějakého erotického divadla, tak toho bohužel zklamu. Všechny se koupou stejně jako v Indii, tedy v šatech. Poprvé vidíme i známé „kambodžské“ bílé vyhublé kravky s hrbem. Během dopoledne se obloha čistí a vypadá to na obligátní pařáček. Dnešek by se mohl nazvat jako „hallo day“. Všechny dětičky mávají, když nás vidí plout. Běží za námi podél břehu a volají hallo. Je jich tu strašně moc. Vlastně je tu spíš ojedinělý vidět staršího člověka. Najednou se objeví hustá vesnička na kůlech. Říční kanál tu končí a je tu
zase obr Mekong. Plujeme však už jen minutku a po třech hodinách připlouváme na Vietnamskou celnici, před kterou je shluk lodí, lávek a lidí. Po cestě guidka obchází lidi a sonduje jak jsou na tom s vízy. Valná většina pořídila v Saigonu ty expresní za 31$ či normální za 25$. Nám ostatním sděluje, že když to necháme jen na ni tak to je za 22$, jinak si to musíme zařídit sami jen za 20$. Rozhodujeme se, že to zkusíme sami. Ty co se nechali obalamutit cestovkami v Saigonu a dali to expresní se teď tváří docela kysele :-). Guidka sbírá pasy a jde nám zařídit odhlášení
z Vietnamu, což je fajn. Dlouho na ní všichni čekáme v restyce, kde na nás šijí babky šméčka. Za oběd už nám vracejí v kambodžských Reálech a samozřejmě silně nevýhodně, tak se s nimi musíme chtě nechtě dohadovat. Taková, trošku typická, rozlučka s Vietnamem. Konečně se ji dočkáváme. Dává nám pasy a ukazuje kudy jít. Prý si musíme vzít sebou i krosny. Naštěstí nejdeme sami, jak to ze začátku vypadalo. S námi vyrážejí na rozpálenou prašnou stezku ještě dva studentíci z Německa. Taky chtějí ušetřit ty dva šušně. Celník nám u malé závory kontroluje výstupní Vietnamský razítko a pouští do Kambodže.