.jpg)
Procházíme znovu vesnicí Sin Chai a pak po úzké silničce klesáme údolím. V nejnižším místě cesty nás dojíždí neodbytný motocyklista. Chce nás mermomocí odvézt do Sapy. Ten krpál do města jsme šli už včera a prodírat se davy kolem Cat Catu už znovu nechceme, tak nám ty jeho návrhy nepřipadají vůbec od věci. Chvíli ho sice napínáme, ale když sleví na 35 000D (38Kč), tak oba dva nasedáme na stroj a dáváme mu pořádně zabrat. Mašina úpí jako čerstvě připravovaný pes do polívky, ale přeci jen ten kopec statečně vyjíždí. Přes hlavní námko s kostelíkem míříme
.jpg)
do restyky, kde nás konečně čeká první slušnější vietnamský jídlo. Na oslavu přežití jungle dávám pivko značky Hanoi a je to naštěstí pitelný mok. Celou dobu, co jíme, tu zase postávají babky a ukazují svůj sortiment. Ty fakt nemají chvíli oddechu. Naděnka nakonec u nich něco kupuje, tak přeci jen nějaký kšeft občas udělají. Přes tržnici se vracíme zpátky na hotýlek. Ještě skáču na netík, ale zase jsem brzy vykázán výpadkem proudu. To mě ty vietnamský energetici dělají snad naschvál. V dohodnuty čas nás vyzvedává mikrobus a my obligátně kroužíme po městě a hledáme další pasažéry. Naštěstí tentokrát jen asi
.jpg)
20 minut. Říkám si, že být tady jen dva dny je docela málo. Ty zelený kopce jsou tady fakt hezčí než v Severním Thajsku či Laosu. S výstupem na Fan Si Pan a výletem do vesniček na jihu by se tu člověk ani čtyři, pět dnů nenudil. Zas se tu taky nabízí možnost půjčit motorky a projet širší okolí. Do Lao Cai přijíždíme už za šera. Zevlujeme u vlakáče a zobáme pochutiny u stánků. Panuje tu příjemných 20 stupínků, takže nás čeká, po 14 dnech, zase teplý večer. Přichází sem jedna skupina Číňanů za druhou. Asi jsou to nějací zasloužilí pracovníci, kteří mají výlet do Vietnamu za odměnu. Všichni mají stejné čepice, nejspíš aby se neztratili. Chrchlance zase lítají vzduchem, prostě klasika made in China. Lidi docela koukají po Nadě, která v těch zahnojených kalhotách vypadá jak slušný bezdomovec :-). Náš spací vlak vypadá pohodově. Lehátka jako na štradály Praha – Poprad. Minutu před devátou šlape strojvůdce na plyn a vyrážíme směr Hanoi.
.jpg)
Procházíme znovu vesnicí Sin Chai a pak po úzké silničce klesáme údolím. V nejnižším místě cesty nás dojíždí neodbytný motocyklista. Chce nás mermomocí odvézt do Sapy. Ten krpál do města jsme šli už včera a prodírat se davy kolem Cat Catu už znovu nechceme, tak nám ty jeho návrhy nepřipadají vůbec od věci. Chvíli ho sice napínáme, ale když sleví na 35 000D (38Kč), tak oba dva nasedáme na stroj a dáváme mu pořádně zabrat. Mašina úpí jako čerstvě připravovaný pes do polívky, ale přeci jen ten kopec statečně vyjíždí. Přes hlavní námko s kostelíkem míříme.jpg)
do restyky, kde nás konečně čeká první slušnější vietnamský jídlo. Na oslavu přežití jungle dávám pivko značky Hanoi a je to naštěstí pitelný mok. Celou dobu, co jíme, tu zase postávají babky a ukazují svůj sortiment. Ty fakt nemají chvíli oddechu. Naděnka nakonec u nich něco kupuje, tak přeci jen nějaký kšeft občas udělají. Přes tržnici se vracíme zpátky na hotýlek. Ještě skáču na netík, ale zase jsem brzy vykázán výpadkem proudu. To mě ty vietnamský energetici dělají snad naschvál. V dohodnuty čas nás vyzvedává mikrobus a my obligátně kroužíme po městě a hledáme další pasažéry. Naštěstí tentokrát jen asi.jpg)
20 minut. Říkám si, že být tady jen dva dny je docela málo. Ty zelený kopce jsou tady fakt hezčí než v Severním Thajsku či Laosu. S výstupem na Fan Si Pan a výletem do vesniček na jihu by se tu člověk ani čtyři, pět dnů nenudil. Zas se tu taky nabízí možnost půjčit motorky a projet širší okolí. Do Lao Cai přijíždíme už za šera. Zevlujeme u vlakáče a zobáme pochutiny u stánků. Panuje tu příjemných 20 stupínků, takže nás čeká, po 14 dnech, zase teplý večer. Přichází sem jedna skupina Číňanů za druhou. Asi jsou to nějací zasloužilí pracovníci, kteří mají výlet do Vietnamu za odměnu. Všichni mají stejné čepice, nejspíš aby se neztratili. Chrchlance zase lítají vzduchem, prostě klasika made in China. Lidi docela koukají po Nadě, která v těch zahnojených kalhotách vypadá jak slušný bezdomovec :-). Náš spací vlak vypadá pohodově. Lehátka jako na štradály Praha – Poprad. Minutu před devátou šlape strojvůdce na plyn a vyrážíme směr Hanoi.
Žádné komentáře:
Okomentovat