Den 45, Plavba na Phi Phi Don

Už brzo ráno přijíždíme do Surathani, kde vysazujeme první partu turistů směřující na ostrovy Samui, Phanagan a Tao. My jedeme až na konečnou do Krabi, kam to odtud je ještě lán cesty. Po rozednění už sleduji krajinu, která je pěkně zelená a sem tam se tu tyčí proslavené homole. Dredařský páreček sedící přede mnou už je taky dost natěšený na Phi Phi, ale týpek před nimi je, i respektive mě, chladí hláškou, že celé Jižní Thajsko už je "Fucking found" a celkově děsný. Kupodivu i přesto má sem taky namířeno :-). Samozřejmě, že nečekám, že na Phi Phi budu provádět nějaké objevitelské výpravy do míst, kde ještě nikdo nebyl, ale to, že to tam bude pěkný a najdeme nějakou zapadlejší prázdnější plážičku, v to tak trochu doufám.
Po dlouhých třinácti hodinách přijíždíme do přístavu, kde nás čeká další čekání. Trajekt vyplouvá až v deset. Konečně se naloďujeme a vyrážíme vstříc, dalším zahálčivým dnům. Přeci jen konec teto výpravy bude nejspíš trošku volnější než její začátek. Docela se na to i těším, že lehce budeme lenošit, protože za posledních pár dní jsme si moc neodpočali. První výhledy na obzor trochu evokují vietnamskou Halong Bay – to jsou už vápencové homole kolem Princeznina mysu Laem Phra Nang, kam se snad taky podíváme. Díky neprostupným horám je přístupný pouze lodí. Bohužel je dnes takový šedivák, tak snad ani nemá cenu něco fotit. Pevninské pobřeží je kupodivu bez písečných pláží, jak bych tu čekal. Vše zabírá hustý mangrovový porost. Dost lidí zalézá do klimatizovaného podpalubí, já se válím nahoře a po chvíli totálně vytuhávám a probouzím se až s pocitem, že jsem se spálil aniž bych vyšel na pláž. Slunce tu má opravdu neuvěřitelnou sílu. Po chvíli míjíme ostrov Bamboo a pak se už přibližujeme našemu cílovému ostrovu Phi Phi Don. Džunglí porostlé prudké svahy končí u pruhů písečných pláží orámovaných pásem kokosových palem. Obeplouváme mys a už vidíme dlouhou pláž, která se trefně jmenuje Long beach. Zdá se poloprázdná, což nás těší, protože právě sem máme namířeno. Po levici ční z moře neobydlený ostrov Phi Phi Leh, jehož vysoké skály se tyčí skoro až k nebi. Trochu ho proslavil Leonardo di Caprio se svým filmem Pláž. Zajíždíme do nitra zátoky Ton Sai, kde je přístav a městečko vystavěné na úzké šíji, přes kterou se přehoupla pověstná tsunami koncem prosince 2004. Po 42km a hodince a půl přistáváme na našem „prázdninovém“ ostrově. Jsme docela zvědavý jak to tu po třech letech a čtvrt po katastrofě bude vypadat.