.jpg)
Po zaslouženém zewlingu na chatičce vyrážíme na odpolední průzkumnou výpravu. Jako cíl si dáváme vzdálenější pláž Ton Sai, kam nás posílali už první den při hledání levnějšího ubytování. Stezka je docela zřetelná, tak nemáme pocit že bychom se měli ve zdejším forestu ztratit. Pozvolna stoupáme na hřebínek a při tom si jen tak bezmyšlenkovitě chci utrhnout nějakou větvičku. Lekám se jak blázen, protože místo větvičky chytám nějakého ještěra za ocas :-). Ten má strach možná ještě o fous větší než já, tak se kroutí jak o život a mizí v hloubi pralesa. Docela dlouho mě ještě buší srdce a říkám si, že ty
.jpg)
sandále co máme nejsou úplně nejlepší na zdejší přírodu. Taky bych se vsadil, že kdybych tu nějakou potvůrku cíleně hledal, tak mě to dá určitě dost zabrat. Při sestupu nacházíme taky docela pěkné chatičky v lese a blížeji k moři i větší resortíky, takže možností ubytování je tu opravdu dost, než jak se původně zdálo. Téměř u pláže míjíme bufáč, který nabízí jídla za lidové ceny, takže sem skočíme určitě za nějakou tu hodinku na véču. Výhledy z pláže jsou zase úžasné. Přírodní scenérie tu opravdu berou dech. Na koupání se nám zda však horší. Pod vodou je dost kamenů, zbytky korálů atd. Je to tady spíš na kochačku a focení. Možná je to už tím, že zase pozvolna začíná odliv a vody ubývá. Motá se tu i dost horolezců, protože stěny ohraničující tuhle pláž jsou dost vyhlášené. Ve stánku si dáváme téměř české jídlo, kuřecí stehno s rýží. Je to fakt pochoutka a na tuhle lokalitu fakt levný, jen 40B (22Kč). Příjemně naladění vyrážíme přímo podél pobřeží na Západní Railay beach. Dle informací, co máme, se prý dá přejít suchou nohou při odlivu. Cesta nevede jen po písku, ale i po ostrých balvanech, kde je neradno uklouznout, takže po druhý by se mě tu už moc jít nechtělo. Dáváme ještě poslední podvečerní koupačku a pak už jen měníme peníze a kupujeme lístky do Penangu. Podle itineráře jsme už dnes měli ukončit naši koupací dovolenou a popojet dále na jih do Malajsie. Vůbec se nám však to tu nechce opouštět, tak se trochu zevlounsky rozhodujeme, že pofrčíme až pozítří. Zprávy z Čech, že u nás stále padá sníh nás docela děsí. Tady zase až nechutně pálí slunce a moře nechladí. No, ale přiznejme si pravdu, vůbec si nestěžujeme :-). Dneska jsme docela zmožení, tak se nezúčastňujeme pivního happy houru u Bob Marleye a jdeme chrnět. Pod moskytiérou jsme zalezlí snad už v osm hodin.
.jpg)
Po zaslouženém zewlingu na chatičce vyrážíme na odpolední průzkumnou výpravu. Jako cíl si dáváme vzdálenější pláž Ton Sai, kam nás posílali už první den při hledání levnějšího ubytování. Stezka je docela zřetelná, tak nemáme pocit že bychom se měli ve zdejším forestu ztratit. Pozvolna stoupáme na hřebínek a při tom si jen tak bezmyšlenkovitě chci utrhnout nějakou větvičku. Lekám se jak blázen, protože místo větvičky chytám nějakého ještěra za ocas :-). Ten má strach možná ještě o fous větší než já, tak se kroutí jak o život a mizí v hloubi pralesa. Docela dlouho mě ještě buší srdce a říkám si, že ty.jpg)
sandále co máme nejsou úplně nejlepší na zdejší přírodu. Taky bych se vsadil, že kdybych tu nějakou potvůrku cíleně hledal, tak mě to dá určitě dost zabrat. Při sestupu nacházíme taky docela pěkné chatičky v lese a blížeji k moři i větší resortíky, takže možností ubytování je tu opravdu dost, než jak se původně zdálo. Téměř u pláže míjíme bufáč, který nabízí jídla za lidové ceny, takže sem skočíme určitě za nějakou tu hodinku na véču. Výhledy z pláže jsou zase úžasné. Přírodní scenérie tu opravdu berou dech. Na koupání se nám zda však horší. Pod vodou je dost kamenů, zbytky korálů atd. Je to tady spíš na kochačku a focení. Možná je to už tím, že zase pozvolna začíná odliv a vody ubývá. Motá se tu i dost horolezců, protože stěny ohraničující tuhle pláž jsou dost vyhlášené. Ve stánku si dáváme téměř české jídlo, kuřecí stehno s rýží. Je to fakt pochoutka a na tuhle lokalitu fakt levný, jen 40B (22Kč). Příjemně naladění vyrážíme přímo podél pobřeží na Západní Railay beach. Dle informací, co máme, se prý dá přejít suchou nohou při odlivu. Cesta nevede jen po písku, ale i po ostrých balvanech, kde je neradno uklouznout, takže po druhý by se mě tu už moc jít nechtělo. Dáváme ještě poslední podvečerní koupačku a pak už jen měníme peníze a kupujeme lístky do Penangu. Podle itineráře jsme už dnes měli ukončit naši koupací dovolenou a popojet dále na jih do Malajsie. Vůbec se nám však to tu nechce opouštět, tak se trochu zevlounsky rozhodujeme, že pofrčíme až pozítří. Zprávy z Čech, že u nás stále padá sníh nás docela děsí. Tady zase až nechutně pálí slunce a moře nechladí. No, ale přiznejme si pravdu, vůbec si nestěžujeme :-). Dneska jsme docela zmožení, tak se nezúčastňujeme pivního happy houru u Bob Marleye a jdeme chrnět. Pod moskytiérou jsme zalezlí snad už v osm hodin.
Žádné komentáře:
Okomentovat