Samozřejmě, jen co vystoupíme, se nás hned ujímá tuktukář, který nám ukazuje prospekt na "velmi levný" hotýlek za již jednou zde fejkových 6USD, který nás však zaujme tím, že je hned u nábřeží, blízko všech památek, které ve městě jsou. Tak tam sním vyrážíme, alespoň to tu okoukneme i večer. Guesthouse, kam nás přiváží, nevypadá zas až tak sympaticky jak na fotce a cena je 10 USD. Chlapíkovi tedy za trest dáváme jen polovic dohodnuté částky. Tedy místo 10000R jen 5000R (22Kč). Kouká jak okroupek, když ho Naděnka navíc lehce sprdává.
V hale hotýlku sedí asi dvacet amíků a sledují nějaký film v televizi a u toho pořvávají. Takže se tu moc dlouho nezdržujeme a vyrážíme na průzkum nábřeží Sisowath. Phnom Penh leží na soutoku, zde kilometr širokého, Mekongu a „jen“ půl kilometrového Tonle Sapu. U vody pobíhají v hojném počtu krysy a zkoumají odpadky, co jim dolů posílají Kambodžané ve velkém. Chrámy okolo vypadají docela zajímavě. Taky je opodál královský palác. Přicházíme k cestovní agentuře, kde se ptáme na loď po řece a jezeře Tonle Sapu do Siem Reapu. Paní nám potvrzuje cenu 23 USD (400Kč). Bus nabízí za 4,5 USD (78Kč), tak není co řešit. Kdybychom na lodích nestrávili už tolik času, tak bychom do ni i přesto šli, ale takhle se nám to zdá tak trochu vyhazování prašul. Vybíráme spoj, který jede až kolem poledne, abychom to tu alespoň trochu prozkoumali i za světla. Naproti nábřeží je jedna drahá restaurace, bar či cukrárna vedle druhé, ale o kousek dál nacházíme pěknou malajsijskou restauraci, kde vaří opravdu výborně za ceny více než lidové. Dávám si zde kambodžskou specialitu – rybu Ammoc na kokosovém mléce. Dobrým jídýlkem naladěni se vracíme zpět do ruchu velkoměsta. U silnic docela jedou postavičky, co prodávají levnější benzín přímo v pet láhvích. Škoda, že to nefrčí i u nás – „Dobrý den, prosil bych načepovat jeden a půl litříku“. Na zpáteční cestě jdeme trhem, kde se prodávají dočerna opečení obrovský pavouci a snad deseticentimetrový brouci. Sice jsem říkal, že musím ochutnat všechno, ale teď se mě moc do toho nechce, zvlášť po té dobré večeři. Takže další nové kulinářské zážitky nepřibývají.
sobota 15. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat