Den 187, Olimpica trek I. (4 215m)

Kupodivu tu dnes nejsme samy. S nami jeste vystoupil postarsi par, ktery se chysta nalehko jen klesat po silnici a za cas se nabrat busem z druhy strany. Nechame je odejit a v klidku se rozhlizeme po kraji. Zadarmo jsme v takove vysce, ale pocasko nepreje, vrcholky v mracich. Takovy neblahy horalsky osud, bohuzel v horach je to vzdy loterie. Hlavne me stve ze byl celou dobu Huascaran videt a nez jsme sem vyjeli tak je v cudu. Pomalu schazime dolu a pokousime se obcas zkracovat kamzicimi stezkami zakruty silnice. Nejak se nam tim podari prejit nenapadnou turistickou stezku a vracet se nechce, tak si cestu dolu musime najit samy. Je to jak vzdy ze zacatku pohoda, ale pak to ledovec kdysy trosku vic zarizl, takze lezecke pasaze. Rikame si jestli to mame jeste zapotrebi par dni pred odletem domu viset nekde na svahu. Nakonec prichazime k mistu zarostlemu kaktusy. Staci jeste metr a pul slizt dolu a uz je to pohoda, ale pres ty kaktusy to s krosnou nejde a vracet se ten sileny kopec uz nechce. Holt musi krosna dolu a slezam to nalehko. Krasny stup a chyt - kaktus a kaktus. Dari se nastesti a pak me uz Merlin predava bagaz a leze to tez v poho. Konecne jsme dole u laguny, kde to rozdychavame. Tady uz je napojka na tu stezku co jsme nahore propasli, takze v klidu stoupame. Bohuzel se zpousti dest a pada na nas takova hodne pesimisticka nalada. Nejradsi bych sel na na bus do Huarazu, protoze mimo toho vyjezdu do sedla to dnes stoji za nic. Merlin ma ted nastesti pevnejsi nervy a navrhuje na prvnim rozumnym miste postavit stan a pockat do zitrka. Pokracujeme tedy dal a naladu me zveda objeveni nejvetsi rostliny na svete Raimondi, exemplar asi tri metrovy. Cestovky sice ukazuji jeste daleko vetsi, ale tenhle je jen nas :-). Na chvili prestava prset a zrovna nachazime bezva placek v docela dobre nastupove vysce, 4 215 metru, na dalsi tury. Tak rychle stavime stan a ukryvame bagaz. Konecne varime parky na ktere jsme se uz dlouho tesili, pak polehavame a tak nejak se flakame. Navecer jeste delame mensi vyletik k blizke lagune, ale je tez marna, tak se po chvili zase vracime zpet. Kolem stanu nam porad pobiha nejaka priblbla kravka, tak snad nam vecer neskoci na hlavu. V 8 prichazi obrovsky slejvak tak doufame ze se to do zitrka vyprsi a bude lepe.