Den 162, Mismi Amazonas trek I. (4 717m)

Obchazime namesti v Tuti jak nejvetsi fesaci s mokrymi zadky a dokupujeme posledni zasoby na trek. Sedacka v mikru nebyla asi uplne koser cista. Na trek jsme cerpali info ze dvou stran, od Cecha co sel z Cayllomy k pramenum Amazonky a zpet a nechal nam ofotit nejaky mapy a z netu od Amiku co sli z Tuti na Nevado Mismi a zpet a trochu tu cestu popsali a zanechali i nejake GPS body. My to planujeme jako prechod bez navratu a uz ted jsme zvedavy jak to zvladneme. Nema to byt rozhodne prochazka ruzovym sadem. Prichazi k nam par chlapiku z municipalu a jejich rada razit proste ariva neni z tech nejpopisnejsich. Ve 12 konecne vyrazime. Hned za vesnici potkavame obrovsky pruvod zemedelcu, pak hordu lidi v krojich a nakonec par opitych maskar. Vsichni nas zdravi a s maskarami musime navic popit lihoviny neznameho puvodu. Po chvili prichazime do velikeho mestecka duchu, kde uz jsou jen zbytky staveb. Cesta pokracuje dal klikaticemi do kopce, coz se odlisuje od popisu Amiku, ale neni se koho zeptat, neni tu ani jeden pastevec. Blizi se ocekavane vyhledove paso ale je to jen zacatek Altiplana a na obzoru je dalsi a dalsi hrbitek. Po 7km najednou narazime na sipku s napisem Mismi, coz nas docela tesi. Po 9 km a 4hodinach prichazime poprve k ricce, tak se rozhodujeme udelat tu prvni kemp, nejen kvuli casu ale i kvuli vysce 4 717, coz je zatim nejvys co jsem kdy spal. Opodal je nejaky pribytek i ohrada pro lamy, ale nikde nikdo. Na obloze jsou nejaky smouhy, ktere casto zastinuji slunce a zima se stava dost brutalni, tak uz po 5 zalizame do stanu s tim ze budeme moc vylizt az za 13 hodin, coz je dost brutalni predstava