Den 180, Alpamayo trek II. (4 700m)

V 5:40 vylizam ze stanu obhlidnout situaci. Vypada to nastesti na cistou oblohu, ale vse je zamrzly a zatim okoli nasvicuje jen uplnek. S omrzlyma ruka nejak vse balime a vyrazime na cestu. Za zimy se stoupa docela fajn. Prichazime k vyhlidce do pekneho kanonu. Kousek od vyhlidky je rozcesti (4 428m), kde se necha pokracovat k vyletiku rozsirujici zakladni trek. Chceme projit nejen cely trek, ale i vsechny odbocky, takze zabocujeme. S krosnama se samozrejme tahat nechceme, kdyz se budeme vracet stejnou cestou, tak je o kus dal ukryvame mezi balvany. Konecne se vyskrabavame na prvni sedlo a odtud uz nas ceka pohled na impozatni ledovcovou pyramidu - horu Santa Cruz. Presne kvuli takovym pohledum se sem trmacime. Ceka nas jeste asi 5km pres mensi hrbitky (4 700m) a vylez snad na 150 metru vysokou morenu ukryvajici krasnou lagunu a zatim ledovcovy kuloar trech nadhernych hor. Proste parada narusena jen utoky mistnich ovadu, mnou nazvanych Ovad Altiplansky, protoze se vyskytuje snad jen ve vyskach nad 4 500 metry. Misto kochani se vyhledy s nimi vedu nelitostny boj koncici na cisle 37mrtvolek. Merlin jen stoicky sedi, s ovady sedicimi na jeho klobouku, a jen opakuje - zlata jungle. Cas nas lechce tlaci, tak opoustime tohle krasne misto a frcime zpet ke krosnam. Behem navratu se pocasi kazi a vrcholky mizi v mracich, tak jsme meli docela stesti. Tesne pred batoh mistem potkavame prvni trekare, trojicku z Nemecka. Jdou taky k lagune, ale natezko, coz jim nezavidime. Chteji tam prespat na plackach doporucovanch LP, ale nam se zdali pod vodou. No kazdopadne za svetla tam nedojdou, coz jim nezavidime. Nas ceka jeste mensi vystup k lagune (4 600m), kde ma byt kemp cislo2, nejvysi nocleh na treku. Pro nas pohoda, ale pro malo aklimatizovany asi docela peklo. Posledni metry dnesniho pochodu vedou nad krasnym kanonem ohlazenym za starych dob ledovcem. Laguna je uz na dohled, ale trva jeste dost dlouho nez se tam dosourame, unava je uz citit. Laguna je taky obklopena zalednenymi bergy ale bez slunicka to uz neni ono. Neni tu ani zivacka, coz nas docela prekvapuje. Sice LP pise ze je to jeden z nejtezsich treku v Peru, ale ze ho pujde jen tak malo lidi nas docela prekvapuje. Jsou tu nejaky pofiderni boudy a misto na stan aby clovek pohledal. Nakonec stavime stan na betonovym lacku, takze bez koliku a muzeme jen doufat ze nebude fucet jinak odletime kdovi kam. Zase prilita cerny mrak a tentokrat vypousti neco mezi kroupami a snehem. Je tu nechutna zima takze stan to brzo jisti a me predstava zase 11 hodin ve stanu do rana nahani husi kuzi. To je jedina cast treku co me fakt neba. Dnes vystup 1 380 metru a skoro 20km pochod.