Den 173, Paracas

Na odpoledni cast, na poloostrov Paracas nas uz pokracuje min. Honza dostava konecne i prijmeni, guid ho totiz cte jako Merlin. Nejdriv se jede do informacniho centra, ktery funguje jak takovy mensi muzeum. Dal uz pokracujeme poustnim vnitrozemim, ktere je obcas zabarveno do fialovych odstinu. Takze dneska nemame mesicni krajinu ale marsovskou. Busik nas vysazuje na vyhlidce na ocean a dal pokracujeme nejakych par set metru po svych. Jsou tu moc pekne utesy a vsechno je tu dozluta, podle nejakyho mistniho nerostu. Hlavni atrakci zde ma byt katedrala, ale ta castecne pred rokem spadla, protoze tu bylo velke zemetreseni. Tim se vysvetluje proc je pulka Pisca v ruinach. 15. srpna tomu bude rok, takze se blizi vyroci, ale to uz my tu nebudeme. Frcime dal pustou krajinou na cervenou plaz a pak k ¨lagune¨coz je zaliv a rybi restaurace. Tady mame rozchod na hodku a pul. Jidlo tu maji na peruansky pomery predrazeny, tak ho Merlin bojkotuje. Me se 90Kc nezda zas az tak moc, tak si vybiram pekny misto, 5 metru od plaze a davam si menicko. Giganticky kotel rybi polivky, asi 3/4litru a smazenou rybu. Je to docela fajnove a stylove rozlouceni s oceanem. Pak uz se tu jen tak poflakujeme a sledujeme ptactvo. Na plazi nachazim lebku, asi lachtana, ale je to bohuzel moc velky suvenyr, tak ji neberu. Pak uz jen cesta nazpatek do ponureho Piska. Sehnali jsme si nejaky info k zitrejsimu busu, cesta pry potrva kolem 8hodin, takze celodenni zalezitost. Ale dost se tesime, protoze konecne opustime trasu gringu po ktery jezdi kazdy.