Den 165, Caylloma (4 350m)

Posedavame jeste s jednim dedou a cekame na stop, protoze pesky se nam uz do Cayllomy vubec nechce. Nakonec nas bere nakladak, tak stojime na korbe s radkou dalsich Svedu. Jednu babku musim tahat za ruku a dalsi chlapik ji zveda zadek, je to docela boj ji vytahnout. Na korbe se musime docela drzet jinac by nebyl problem se tam poradne vyvalet, ale pytlu je na zemi dost, tak by to mozna ani moc nebolelo. Po teto kratke jizde na korbe si vubec neumime predstavit jaky muka to musi byt na 20 hodinove strece do Rurre, kterou nejaci Bolivijci taky davaji na nakladaku. Ve mestecku, ktere vypada jak typicky ospaly zapadakov jsme coby dup. Jdeme se konecne posilnit. Nachazime luxusni bufet, kde za 12Kc jsou dokonce dva chody. Je tu jeden myslitel, co se snazi komunikovat Anglicky, ale je to tragedie, z jeho strany, takze je to spis o nasi o neco min tragicke Spanelstine. Bus v 15 do Arequipy je bohuzel vyprodany, tak pojedeme az v 18, tak razime zabit cas na desny net. Zadek me boli ze zidlicky ala prvni stupen zakladni skoly. Do odjezdu zbiva jeste nejaky cas, tak jdeme na dalsi chody do sousedniho buface. Pani tam v brutalnich umelych rukavicich stira stoly a pak roznasi talire s jidlem. Vypada to fakt humozne, ale jidlo se necha. Kupujeme jeste nasi oblibenou Kolu Real (Fergy dik za vytvorenou zavyslost) v klasickem baleni 3.125 litru. Bus ve kterym pojedeme patri mezi terenejsi, ale je kupodivu docela pohodlny. Vyjizdime temer na cas, coz nas udivuje, ale nase radost konci zhruba po 50 metrech, kdy zastavujeme a nabirame dalsi kupu lidi s odpovidajicim prostojem. Ulicka je pekne narvana stojicimi, nekteri se jeste hadaji o mista, tak je o zabavu postarano. Jsme dost radi za sedacky, protoze vidina 7hodinove streky v ulicce je vic nez hororovejsi. Bus se silene drkota, coz na sotoline neni zadne prekvapeni, do toho rve musika a obcas nekdo otevre okno, aby byla v busu jeste vetsi zima. Venku je tma a neni na co koukat, tak si pretahuju kapuci goracovky pres hlavu a pokousim se spat, coz se samozrejme nedari. Za par hodin zastavujeme v nejakem pofidernim mestecku, ale nabidka tovaru je o dost chudsi nez na podobnych zastavkach v Bolce. Jedinym spestrenim je hromadne curani pasazeru na prilehle zdi rodinych domku. Fakt bych tu rad bydlel ;-)