Den 159, Arequipa (2 345m) - dopsani

Prijizdime necekane uz chvili po pulnoci, nova silnice dela asi sve. Svedi se cpou z autobusu zas jak kone, takze jeste ze jsem zoceleny z linky Praha - Jicin - Spindl, kde se fronta taky nedodrzuje a boj o sedacky je nevidany. Tady zase lidi bojujou o to kdo driv dostane bagly ze zavazadlaku. Sem tam loktik - rameno a uz jsou na nase bagly venku. Stoji tu nastesti dost taxikaru, tak hned frcime i za docela rozumny obnos (48Kc) asi 3km do centra. Vyhlidly hostel je obsazen, tak jeste docela dlouho krizujeme po meste az asi na 4staci zastavujeme. Hotel Premier zni honosne a cenu usmlouvavame na 120Kc na osobu i kdyz na vyvesce maji dvojnasobek. Hotel me trosku pripomina Azerbajdzan, nekdo ho jako pekny kdysi postavil a od te doby chatra a omsiva. Do svabika ma jeste daleko, abych ho jen nepomlouval ;-). A hlavne mu tece i v umyvadle tepla voda, coz tu v Jizni Americe mame uplne poprve. V jednu konecne padame tuhy do postely. Rano vyhlizim ven a konecne jsou videt zname sopky nad mestem. Dost pekne panorama. koukame na tu ktera nas tu za par dni ceka - Chachani a je to docela rozashly masiv, spis alpskeho charakteru. Kdysy to musela byt giganticka sopka, ale nejaky silny vybuch ji ustrelil vrsek tak zbyla jen pulka krateru. Za to blizsi, ale nizsi Misty, to je klasicky kuzel, ale narozdil od Chachani bez snehu. Dnesek planujeme jako takovy odpocinkove urednicky. Obihame kancelare mistnich cestovek abysme ziskali nejaky mapicky a nakonec se v jedne z nich predbezne domlouvame na Chachani. Poprve v zivote pujdu do hor s nejakym guidem, preci jen je to prvni 6tisicovka a hlavne teren tam neni uplne prehledny. No tam vyrazime az za tyden, takze zatim nemyslime na to, ze to bude asi nejvetsi hardcore na ceste, zvlast zimou, kterou tam ocekavame. Mesto samo o sobe je moc pekny, krasna kolonialni architektura, zvlast hlavni namesti. Lidi jsou oproti Bolivii otravnejsi, ale to jsem cekal. Furt nekdo neco chce, prispet na deti, abysme neco koupili a tak. Takova lehka jihoamericka Arabie. Odpolko frcieme na busak koupit listky ale je to zase necekany zazitek. Jsou tu vedle sebe hned tri terminaly a casy uplne zcestny. Pobihame tam ekolikrat sem a tam, ale nas genialni plan nevychazi a musime jet uz zitra ve 3:30 rano, takze noc zase odpocinkova nebude. Pojedeme smer slavny Colca kanon (jiz druhy kanon na ceste kolem sveta, ktery se honosi titulem nejhlubsi na svete a to je hned vedle dalsi, ktery si to narokuje taky :-). Ocekavame, ze to bude spis takova komerce, ale i tak se tam tesim. Zpet frcime pesky a na cestu kupujeme mistni kolu s velmi obvyklim objemem 3,125 litru. Bohuzel je nejaka natlakovana a udela mensi vybuch, kdyz ji neopatrne otviram. Objem limonady se tak stabilizuje na 3 litrech. Jdeme do mistni ciny, kde dostavame obrovskou hromadu, ja navic s nejakou oplatkou a marmeladou na vrchu, ktera me po chvili pada na kalhoty, takze se me dnes opravdu dari. Uz je pekny odpoledni svetlo, tak razime na vyhledovy balkonek nad namestim, ale neco pekne vyfotit to je boj, tak od babky kupuju jahody v cokolade a nekolikrat si pridavam, jak je to vyborny. Na pokoji se desinfikujeme slivovivci a paj jdu domluvit na recepci pro jistotu buzeni na 2:30. Sem potesen ze se me to chlapikovi podarilo vysvetlit, pise si to do notesu a jeste navic rika pohunkovy.