Den 150, Rio Yacuma - Pampa tour I.

Poustim GPS a jsme jen 300 km vzdusnou carou od La Pazu, ale jako kdybychom byli v jinem svete. Zadny 4 tisice nad morem ale jnen 164 metru. Slunicko brutalne prazi, tak jsme si tu v nizine udelali taky takovy maly leto. Cekame nez prijed kanoe z predchozi tlupou a mezitim muzeme koukat na kroukouse a hlavne sladkovodni delfiny, ktery docela blbnou u pristaviste. Koukame na ostatni skupiny a skoro vsichni jsou po 8, tak je docela fajn ze nas je jen 6. Konecne priplouva nas guide a taky se jmenuje Angelo, tak se trosku obavame nasledujicich dnu ;-). Voda se tu jen tak line prevaluje a koryto ricky je docela uzky, takovy jak jsem si predstavoval ze bude vypadat to pralesni vcera. Zpocatku vsechno fotime, hlavne krokouse, ale je jich tu hrozne moc, snad kazdych 50 metru alespon jeden. Anglo jich odhaduje kolem 10 000 po celem toku reky. Maji tak okolo 2 metru do dylky. Je tu taky spousta ptactva, par druhu volavek, obrovsky Jabiru, mistni bazanti a spousta jinych. Srandovni jsou rodinky kapibar, nejvetsich hlodavcu na svete. Jsou velky jak divocaci ale jejich maso pry neni ¨bueno¨takze k veceri asi nebude. Klidne se prochazeji okolo krokousu, ale ty si na ne netroufnou, ty lovi hlavne ryby. Jinac me ty kapibary prijdou jak dost velky tupouni, asi by je nebylo tezky ulovit v pripade nouze ;-). U jednoho stromu je docela pretlak kanoi protoze tu radi snad 30 opic do zlatova zbarvenych. Je to proste super safari, furt se okolo lodi neco deje. Po 2 hodinach priplouvame na nasi zakladnu. Je to tu docela pekny ale okoli o dost vic neprostupnejsi nez v jungly, tak se pso moc daleko jit neda. Po male svacinc mame odpocinek v hamakach a zde filozofujeme o toerii vschno, takze doslo uz i na fyziku :-)). Pak je na programu plavbu do baru na zapadovku, kde davame jedno pivko. Zapadovka docela fajn ale komari trochu zlobi. Ukazuju Korejcum fotku ze silnice smrti, jedinou co se me asi povdla. Kamion balancuji na hrane rokle a poprve slysime jejich ooooooo. Tamagociove, jak jim rikame, protoze maji sebou mini kompy a ve volnych chvilich gembli znaji Pilsner Urquel, protoze byli dokonce v Cesky republice, ale na klasicke asijske tour co den to jedna zeme. Pak uz rikam Angelovi bamos a vyrazime zpet. Jsme takovy jeho asistent, protoze si zapamatoval moje jmeno a z nejakeho pofiderniho duvodu si mysli ze jsem nejvetsi spanelstinar ve skupine. Takze kdyz chce neco rici skupine tak vola Pedro ;-). Posledni ¨atrakci¨ vecera je sviceni baterkama krokodylum do oci, pekne se jim lesknou. No bavi to jen chvili. Ceka nas vyborna veca, ale Korejci samozrejme srkaji vsechno takze mame i o estetiku vystarano. Angelo vyhlasuje na zitra budicek uz v 5 rano, tak lezeme pod moskyterie a rychle spat.