Den 148, Cerro Uchumachi (2 520m)

Rano zase vstavame na vychod slunce i kdyz se vubec nechce. Bohuzel jsme zklamany, protoze tentokrat cary mlh a mraku nepropousti temer zadne svetlo. Sice nas cil, hora Uchumachi, je tez cela zahalena mraky, ale i tak vyrazime na ni. Bere to spis jako takovy sport nebo lepe jako Rezacovinu :-). Zkousime kolik se ve vyskach vytvorilo novych cervenych krvinek. Asi dost, protoze za hodinu jsm na hore bez jediny zastavky, 720 metru vyskovych. Pres mraky neni nic videt, tak uriceny jdeme zase zpet. Kousek po vrcholem se zacina delat okynko v mracich, tak to komentuju spisovne po cesku¨Ty vole horsky bohu neco ukaz¨¨ a Honza na to ze to neni pro horskyho boha uplne nejlepsi osloveni, ale buh neni slecinka fakt se to roztahuje, tak nase namaha nepada v nivec a pohledy jsou dost dobry. Pri zpatecni ceste se pocasi jako tady vzdy vylepsuje ale svetlo uz neni takovy. Slysime stekot psu, tak si beru poradnou sukovici, ale jsou to jen dva dobraci z hotelu, tak jim ani nemusim ztrestat chrbaty. Na hotylku davame kratky rest a pak z krosnama klesame do mesta na snidani. Sice neni klasicky ceska: ryze+vejce+flakota masa ale docela se to necha. Ted mame necely dve hodky o odjezdu busu smer jungle, tak budeme zevlovat a asi dame jeste nekde obidek abyjsme se posilili pred tou strapaci