Den 155, Brutal Sajama trek (5 155m)

Rano, i pres panujici kosu, se jdeme jak spravni ¨fotografove¨podivat na vychod slunce. V okoli vesnice neni totiz vyhled jen na Sajamu, ale i na dve strasne zname sopky na hranici s Chile - Parinacotu a Pomerape. Babka nam k snidani dela vajicka, ale dava je jen na jeden talir a jednu lzici, tak tu snidani mame trochu intimni. Pak uz konecne vyrazime na turu. Puvodne jsme chteli jit do base campu Sajama, ale zmenili jsme plany, kdyz jsme dostali neco jako mapku v uradovne NP a tam je vyznaceny turisticky okruh k lagunam, coz nam prislo zajimavejsi. V pul 8 vyrazime po altiplanske plani a temer se musime prodirat lamami, protoze je akorat babky vypousti z ohrad. Pohledy na sopky jsou uzasne, takze zacatek cesty jak ma byt. Po 8km prichazime ke gejzirum, coz je docela pekne misto s peknymi efekty. Na jednom miste prska varici voda a opodal je vsechno zmrzly. Za dalsi 2 km konci i cesta kudy muzou frcet jeepy a cesta prakticky mizi tez. Pokracujeme asi hodinku nezazivnym kanonem bez vyhledu a trosku jsme nejisty zda jdeme spravne. Mapka je haluzni, coz se vsak dalo ocekavat. Konecne vystupujeme do sedla (4 872m) ve kterem je hranicni sloupek Bolivie / Chile a pod nami je prvni laguna. Hura jdeme dobre. Laguna (4 840m) je castecne zamrzla, ale chci udelat koupaci pokus, tak si proslapuju cestu ledem ale vic jak pod kolena nejdu, zas takovy otuzilec nejsem :-). Premyslime jak jit dal. Sice zniceho nic objevivsi cesta a planek ukazuji jit dal, ale to bysme frceli nekam do Chile pres paseracke cesty, tak zkousime vyjit pokusne do jednoho mensiho prusmyku a hura je z neho videt druha laguna, tak jseme to tipli spravne. Samozrejme ze mimo nas tu neni ani noha, proste naprosto dokonala tura s trochou dobrodruznosti. Druha laguna lezi jeste vis (4 925m) a rozhledy okolo jsou fakt super. Stoupame dal az do takoveho mensiho sedylka (5 040m). Ja si odtud jeste vylezam na vyhledovy kopecek (5 155m) ze ktereho je videt i posledni laguna na nasi ceste a rozhledy jsou asi nejlepsi. Honza setri sily. Posledni laguna (4 995m) je tez super a jelikoz je to asi nejvyse polozena vodni hladina o ktere vim, tak delame dalsi otuzilecke pokusy :-). Cesta zpet vypada uz velmi jednoduse jen sejit druhym kanonem na silnicku na plani, ale jelikoz tu zadna cesta vyslapla neni, tak je to docela boj kudy jit. Na jednom miste zjistujeme ze jsme si vybrali spatny smer a jsme asi 100 metru vyskovych nad kanonem, tak davame i mensi horolezeckou vlozku smer dolu. Po chvili mijime i prvniho cloveka, nejakeho typka co jde pro lamy jen v sandalech s cernymi omrzlymi prsty. Na 24kilometru zacina konecne zase cesta a vyhledy na Sajamu, ale uz si to moc neuzivam, jsem dost znicenej a hlavne uz temer bez vody. Nejhorsi je ze ruznych cest je vic tak experimentujeme. Uz jsme konecne na dohled silnice, ale zadny most, je tu jen brod pres docela sirokou reku. Zacina se stmivat, tak uz na cesty peceme a jdeme direktne podle GPS cestou necestou. Chvili mensi mocal a tak :-) . Kilometry naskakakuji a my uz jdeme jak figurky jen silou vule za svitu hvezd. Konecne jsme u mostu pres tu zradnou reku a nejaci mistni na nas udivene sviti baterkou. Asi nechapou kde se gringove berou bez baterek ze skoru hodinu trvajici temnoty. Po temer 36 kilometrech jsme konecne u nasi babky. Byla to dalka co lecktery clovek nesel ani v Cechach a my si to dali v takovych vyskach. Padam na lavici a vypijim behem chvile snad pul lahve limci. Pak me chytne i tresavka a kdybych to netipnul ze je to z unavy tak bych vsadil na komara malarika :-) .