Den 152, Rurre

V pristavu nas uz ceka Angelo 1 - zvany tez mega guma a zase frcime po leve strane. Je to takovy Anglan. Z auta vylizame cely upoceny a zapraseny. Celo si utiram kloubockem a ten razem dostal ostre oranzovou barvu. Uz je potreba laundry jak sul, takze v Arice dam vsechno vyprat. Uz vypadam lehce jak homeless. Potrebujeme vymenit nejaky prachy ale v Rurre je to docela problem. V bance meni pouze dolace. Nakonec se dari v jednom guesthousu ale kurz je marny. Jdeme koupit hned listky na pulnoc. Prijdou nam dost levny 160Kc za 18hodinovou streku. Jeste ma byt chvili svetlo tak vyrazime na kopec s krizem nad mestem. Najit nastup bez zeptani se asi 3lidi by bylo temer nemozne. Jsou to takove schudky vypadajici ze vedou nejakym lidem na zahradu. Vystup je jen asi 200 metru vyskovych ale ve vedru a dusnu je to makacka. Lije z nas jak z konu. vyhled z vrcholu je paradni ale na foceni je o dost lepsi tu byt rano. Ne jednu stranu jsou zelene kopce a na druhou uz nekonecne Amazonska nizina. U joudy davame pizzu a protoze jsme pry friends tak dava lepsi cenu. Prichazeji sem i Korejci a berou si na nas emaily, tak sem zvedavej co nam napisou. Jinac zivot je tu uplne jiny nez jinde v Bolivii. Pusobi na me takovym brazilskym dojmem. Je tu daleko vic zivo a i devcata chodi odhalenejsim tak je obcas i na co koukat :-). V 21 prichazime na busak a ceka nas do pulnoci otravne cekani v neustalem vedru. Kolem pul 23 kdy nas chyta optimismu ze uz brzo pojedeme prichazi zevl z nasi spolecnosti a pru je zpozdeni a jede se az ve 2 rano. Takze optimismus zase klesa