Den 157, K Tichemu oceanu

Bus nam sice ujel, ale alespon se muzeme jeste naposledy kochat vyhledem na vulkany, ktery je od silnice mnohem hezci nez od narodniho parku. Na dalsi bus cekame asi pul hodiny a ten ktery nas vezme uz nema mista na sezeni. Moc nas netesi vidina 170km na stojaka. Nastesti pan konduktor po chvili sklidi obedy a ja si muzu sednout na krabici blokujici dvere zachoda. Honza stoji jen asi o 20 minut dyl, pak si seda misto zevlouna co vystupuje v Putre. Krajina okolo se behem cesty dost meni. Nejdriv Altiplano, pak giganticky kanon. Nasleduje atacamska poust a pak uz vidime hluboko pod nami zelenou oazu v udoli reky. Cesta oazou je jako vzdy uzasna, na jedne strane piscene kopce a na druhe zelena policka, stromy. Celou cestu to pekne svihame taky silnice klesa z vic jak 4tisic do oceanske nuly. Tesne pred koncem chodi babky na zachod tak musim furt carovat se svou krabici. jedna se poradne nezamkne a v prudke zatacce me malem ze zachodu vylitne do naruce. No mazec. Konecne mame pred sebou zname panorama Arici