Z Pangu začala vůbec nejkrásnější část cesty. Frčíme si mezi krásnými horami a roztodivnými skalisky. Všechno je krásně nasvíceno ranním fotogenickým sluncem. Dokonce se nám daří zastavit Gamu dvakrát během pěti minut. Začíná z toho být pěkně nevrlý a to většinou fakt zastavíme jen na minutku. Je to fakt na zamáčknutí slzy to tady jen tak rychle projet, ale počítám, že bus by zastavoval ještě míň.
Na obzoru vidíme hory trochu podobné italským Dolomitům. Za necelou hodinu jízdy z Pangu vystoupáme do druhého průsmyku na naší cestě, do Lachalung la, jehož okolí dominuje výrazná, osamocená hora. Tak naposledy v tomto roce v pěti tisících, snad i příští rok vyjde nějaký pořádný treking ve výškách :-)
Z Pangu začala vůbec nejkrásnější část cesty. Frčíme si mezi krásnými horami a roztodivnými skalisky. Všechno je krásně nasvíceno ranním fotogenickým sluncem. Dokonce se nám daří zastavit Gamu dvakrát během pěti minut. Začíná z toho být pěkně nevrlý a to většinou fakt zastavíme jen na minutku. Je to fakt na zamáčknutí slzy to tady jen tak rychle projet, ale počítám, že bus by zastavoval ještě míň.
Na obzoru vidíme hory trochu podobné italským Dolomitům. Za necelou hodinu jízdy z Pangu vystoupáme do druhého průsmyku na naší cestě, do Lachalung la, jehož okolí dominuje výrazná, osamocená hora. Tak naposledy v tomto roce v pěti tisících, snad i příští rok vyjde nějaký pořádný treking ve výškách :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat