Den 119, Valparaiso

Prvni chilsky nocleh docela v pohode i kdyz casovy posun trosku zauradoval a uz ve 4 rano jsme koukali do stropu. Doma je uz 10hodin, takze jsme se vlastne krasne vikendove prospali :-)
Rani privaly destiku nas moc netesi ale nadeje umira posledni, tak presto doufame ze v jen 120km vzdalenem Valparaisu bude lepe. Celou cestu busem je hnusne a mistni vinohrady vypadaji spis jako pole s ryzi jak jsou podmaceny. Na kopcich okolo se samozrejme vali mraky a ty vyssi jsou i docela pocukrovany snehem. Uz nas jen ceka sjezd z posledniho kopce k oceanu a najednou vjizdime do slunicka! Prijemne a necekane prekvapko. Na malem terminalku kupujeme listky na zitrejsi cestu do Ovalle, jez je dalsich 300 km na sever. Snad 50 metru od autobusaku nachazime peknejsi hotylek nez vcera a za min penez. Vyrazime na celodenni prochazku po meste. Hned testuju mistni banany za peknych 13kc/kg. Hlavni atrakci mesta jsou ruznobarevne baracky posete po okolnich kopcich, tak stradujeme porad nahoru a dolu. Objevujeme i jeden spravne socialni bufet, tak je o obed postarano. V cenu menu Italiano je i tocene pivko, tak to o povaze podniku vypovida vic nez vystizne. Sice v pruvodci pisou ze Valparaiso je na par dnu, ale ve skutecnosti tu po pul dnu uz neni co delat, tak stopujeme jeden z tisicu mistnich MHD busu a jedem do vedlejsiho mesta Vin de Mar. Chlapik s tim jede samozrejme, jak kdyby to ukrad, takze dalsi z cestovatelskych need for speed. Ve Vinu je vlastne jen dlouhatanska plaz obestavena mrakodrapy. Proste mistni letovisko jak vysity. Tichy ocean je dost rozboureny takze nektere vlny jsou snad az ke 4metrum. Koupani zatim odkladame na neurcito :-). Mezitim se od oceanu pririti giganticky mrak, ktery neuprosne skrapi Valparaiso, my jsme vsak o par km dal, takze nas chyta jen par kapek. Na konci plaze je pekne skalisko, takze dalsi pokusy o vlno fotky. Je tu i opustena zastavka, tak se tam jdeme podivat a snad do minuty jedeme zpet. Vecer uz jen na chvili netik, dalsi italske menu a na kute