Budík je brzký, už v půl šestý jsme na nohách. Musíme si zvykat, tohle bude náš denní chleba. Žádné dovolenkové vylehávání :-). Počasí nás hodně těší, obloha je vymetená a na obzoru se tyčí majestátní hory. Sice jsou zatím jen takového alpského stylu, ale i tak jsme jimi nadšený. V šest vyrážíme. Procházíme ještě relativně ztichlou Luklou, u brány zatočíme modlitebními mlýnky pro štěstí a lesem klesáme dolů. Po chvíli se otevřou pohledy na další náhorní plošinu plnou políček a roztroušených stavení. Okolo nás zelené svahy a hluboko hučí řeka Dudh Khosi, která
odvádí veškerou vodu z celé oblasti Khumbu, jak se říká krajině okolo Everestu. Čeká nás přechod i prvního vysutého mostu nad hlubokým bočním údolím. Místo nějakého dřevěného vratkého mostíku je to pevná železná konstrukce na ocelových lanech. Nejdřív však musíme pustit yaka, který, nejen díky svým rohům, tu má absolutní přednost. Jen mě překvapuje, že není moc chlupatý. Asi to bude jen kříženec s kravkou, kteří se tu mají též v hojném počtu procházet a jsou vhodnější k přepravě nákladu. Pravý huňáči jsou divočejší :-). Míjíme i první obrovské balvany 
pomalované místními runami. Postupně klesáme až k řece do 2 580 metrů. Sice je to víš než třeba Rysy ve Vysokých Tatrách, ale pro nás to je nejnižší bod celého treku :-). Odtud už je cesta nahoru a dolů. Před Nurningem / Ghatem (2 592m) lehce klesáme do bočního údolíčka odkud je výhled na nejtěžší „trekařský“ vrchol Kusum Kangru (6 370m). Přejdeme po vysutém mostě číslo dva, dáme kopeček a ve vesnici zastavujeme na zaslouženou snídani – vajíčka se sýrem, oblíbená zdejší kombinace. Mezitím kolem nás prochází karavana yaků, kterou jsme
předběhli při sestupu z kopce. Tak kdo bude první v Namche? Vsázím na yaky. Volná ale prakticky neustálá chůze většinou vítězí. Pak zas chvíli štrádujeme lesem a už jsme v Phakdingu (2 610m). Tady spí organizované výpravy a bohužel akorát vyráží na cestu, takže zatím poloprázdná stezka se rázem výrazně zahustila :-(. Po chvíli si říkám, že jsme se rozhodli správně jít do BC Everest přes sedla a boční údolí, protože hlavní cesta je fakt dost přelidněná. Samotný Phakding působí jak dvě různé vesnice, každá na jiné straně řeky. Téměř v každém domku nabízejípití, ale ceny vyskočily horentně nahoru. Litrovku
vody v Kathmandu za 20NR (5kč), tu mají klidně i desetkrát dráž. O kus dál před vesnicí Toktok (2 760m) je docela pěkný vodopád, který musí v době dešťů stát za to. Teď je to jen takový čůrek. Pak nás čeká super vyhlídka na nezdolnou ledovcovou stěnu Thamserku (6 618m). Správné himalájské navnazení graduje. U odpočívadla s pramenem, kde doplňuji vodu a taky poprvé sanosiluju, zjišťuji, že jsem si na předchozí zastávce položil bágl do yačího lejna čerstvé konzistence. Ještě, že je tu ten pramen, ale i tak je to docela dlouhá umývací procedura za
pobaveného sledování alespoň šesti nosičů. Za Bengkarem (2 630m), přecházíme na druhou stranu řeky a tak trošku se hrozíme, když vidíme, co nás ještě dnes čeká. Na obzoru, daleko a vysoko, na skalním hřebeni trůní hotel Everst View (3 880m), tím směrem se budeme sice drápat až zítra, ale Namche neleží zas o tolik níž. Postupně přibývají mraky, takže vstávat brzo se jeví jako opravdu dobrý nápad. První krize přichází při krátkém stoupání do Monja (2 835m), kdy se pokouším předběhnout dvacetičlennou cestovku obtěžkanou jen lehkými batůžky. Pak si vzpomenu, že nás tenhle styl dost
vyčerpal při výstupu na Jbela Toubkala v Maroku, tak už s nimi tak nezávodím. Každopádně si hned takhle zkraje říkám, že udělat si na trek 12kg nadváhy do zásoby, nebyl úplně dobrý nápad :-). Turisti s malými batůžky tu vypadají směšně v porovnání s nosiči mající na zádech občas opravdu neuvěřitelný náklady a k tomu na nohách žabky či jinou vetchou obuv. Vidíme i chlapíka co má zabalený tři krosny na jednou či dalšího se spoustou těžkých skel. Opírají se o hůlku vypadající trošku jak cepín, která se dá zasunout pod nůši na zádech a zastavit prakticky kdekoliv do takového odpočinkového postoje. Za Monjem ztratíme těžce nabrané metry a klesáme do Jorsale (2 740m), kde je vstup do NP Sagarmatha. Slušná byrokracie, ale alespoň se dá pak zjistit jestli se všichni vrátili zpět. Je tu potřeba nalepit fotku a zaplatit 1000NR (250 Kč). Máme štěstí, že tu zrovna na povolenku nečeká moc lidí, dá se tady ztratit dost času. O kus dál ve vlastní vesnici stojí voják s kvérem, který kontroluje papíry a nepřipouští odpor. Dál cesta pokračuje, už bez zástavby, nic moc zajímavým, po obou stranách zalesněným údolím až k soutoku s Bhote Khosi, podél které hodláme z
Namche Bazaru pokračovat dál do výšin. Řeku přehrazuje nejkrásnější z vysutých mostů. Na druhé straně je připevněn na skalní ostroh, tak se musí pár metrů „zbytečně“ klesat, takže nadáváme i když normálně by tuhle ztrátu nikdo ani nezaregistroval. Nestěžujeme si jen na zbytečně vynaloženou fyzickou sílu, ale i na tu naši karavanu yaků, která se tu akorát motá. Samozřejmě, že je potkáme na jediným místě, před kterým upozorňuje průvodce, že si na ně tu má člověk dát pozor. Následuje vyhlášený očistec. Relativně prudké stoupání serpentinami ve stráni. Pozvolna se rozcházím, takže dávám cestovky a s nosiči držím krok. Tahle nezáživná část je zpestřena pouze jednou vyhlídkou ze skalního ostrohu, kde dáváme lehký odpočinek. O dost víš následuje „picnic area“, kde nás fascinuje výprava z Japonska. Opravdoví staříci. Jeden je fakt stylový. V jedné ruce drží trekovou hůlku, v druhé třímá deštník jehož špička taky bojuje s nepálským terénem. Každopádně je obdivujeme a doufáme, že v jejich věku budeme v podobné kondici. Yačí karavana nám tu definitivně bere čáru :-). Od picknic area už je cesta pozvolná. Konečně je krize od Monja definitivně zažehnána a stoupá se mě už naprosto pohodově. Největším překvapením a asi i největší radostí celého dne je, když vyjdeme z lesa a Namche je už na dohled. Celou dobu nás totiž mátl hřeben se stavbičkami nad městem, takže jsme mysleli, že nás čeká ještě pořádný výstup. Po cestě je ještě další kontrolní bouda na tikety, tak to tu mají dost posichrovaný. Ještě pár set metrů a konečně jsme na kraji Namche Bazaru.
Žádné komentáře:
Okomentovat