Den 87, Istanbul II.

Rano vyrazime smer centrum a ja s povdekem zastavuju u stanku kde chlapik akorat zacina prodavat bagetky.
Po ceste zastavuju taxikare a bavime se o ceste na letiste. Davam mu papir s nazvem naseho hotelu a s odjezdem 4.5 ve 4 rano, takze jsem zvedavej zda opravdu bude v nedeli u nas vartovat. Tvaril se vsak jako ze je rad, ze jsme mu vymysleli plan na nedeli, tak verim ze dorazi :-)
Prvnim cilem je Modra mesita se sesti minarety. Oproti velke mesite v Ankare, kde jsme si uzivali fajn atmosferu jen s par modlicimi si Turky, jsme tady vlaceni stovkami jinych turistu stadove organizovanych. Tak trochu krasa kouzla zbavena. V 9 se otevira informacni centrum, tak si tam jdeme pro lepsi mapicku. Do podzemnich cisteren nejdeme, jednak je tam docela vysoke vstupne 10 lir (125Kc), ale taky jsem tam byl uz pred lety. Do vedlejsi Hagie Sofie tez nejdeme a pokracujeme az do sultanskeho palace Topkapi. Palac funguje jako muzeum a jsou zde sbirky zbrani, klenot, artefaktu od proroku, oblecku atd. Casem se zde tvori neskutecne davy, tak jeste prochazime za extra vstup harem a mizime po trech hodinach pryc. Palac je pekny, ale unavi podobne jako sbirka nerostu v nasem narodnim muzeu. Rozhodne se sem vyplati nabehnout na otviracku. Kolem nadrazi, kde koncil Orıent Expres razime ke Galatskemu mostu pres zaliv Zlaty roh a stoupame smer Galatska vez. Ta se ukazuje stejne draha jako sultansky palac, coz se nam zda jen za vyhlidku prehnany, tak jdeme dal po bulvaru Istiklal, coz jsou takovy istanbulsky Prikopy. Vladne tu pohodova atmosfera a jezdi historicka tramvaj. Bulvar konci na namesti, kde jsou zaparkovany vodni dela, takze se to tu mlelo nejspis pobliz. Z kopce klesame smer fotbalovy stadion Besiktase a dalsi palac Dolmabahce. Jelikoz jsme uz prekulturneni tak jen zevlujeme v neplacene casti a sledujeme jak z niceho nic prichazeji velke vlny a lehce vytopuji primorskou kavarnicku i s nekolika hosty. Jdeme do pristavu, kupujeme listky za 16Kc a uplne nahodne nastupujeme na lod a jsme zvedavy kam nas odveze. Jsou jen dve moznosti bud tam kam chceme nebo pres Bospor zpet do Asie. Frcime do Asie. Chvili tam zevlujeme, davam kebab a tentokrat uz nastupujeme cilene do spravne lodi. Pri plavbe jsou fajn vyhledy na obe strany, zvlast na giganticke transoceanske lode. To ze jsem se trochu posmival vytopenym hostum se me vymstiva protoze jedna velka vlna vlitne na lod a jen me jedineho samotinkeho zkropi. Sul za cas usycha a moje softshell kalhoty vypadaji jak polity pivem, takze trochu vic socialne nez by se me libilo :-).
Z pristavu razime kolem stylovych rybych restyk, tak tam zitra urcite zajdeme. Jdeme na min znamy trh Misir a je tu fajn atmosfera u obchudku s korenim a orisky. Akorat mistni chodi fakt jak muly takze srazky jsou vic caste nez je zdravo. Takova lehci verze indickeho Delhi. Je tu i dost slyset Cestina tak to vypada ze si dost krajanu udelalo prodlouzeny vikendik. Odtud uz je kousek do Sulejmanovy mesity, ktera prochazi bohuzel castecnou rekonstrukci. Je tu tomb s pohrbenymi sultany, ale uz je zavreno, takze az zitra. Na velkym trhu nas odchytava typos a nakonec odchazime se "znackovymı" svetry za vietnamske ceny. Tuhy jako obvykle dorazime na hotel abychom se trosku zregenerovali na nocni vyraz, ale zacina tu hrmet, tak asi koupime nejaky pivo a budeme to preckavat na cimre.