Den 72, Samaxi

Posilam prvni pozdrav z Azerbajdzanu. S netem je to tady horsi, takze zpravy budou asi dost ridsi. Kazdopadne Jihozapadni Asie byla dovolena tady je to dobrodruznejsi.
V Baku toho moc k videni neni. Kaspicky more je jedna velka ropna skvrna. Tak jsme ho opustili jen co to slo a vyrazili smer kavkazske podhuri. Krajina kolem Baku je desna. Opustene rafinerie, vsude nejake trubky, celkove nic pekneho ke koukani. Jak kilaky ubyhaly tak se to nastesti vylepsovalo. V Qube, "metropoli" severu hledme ubytko, tak ze nakonec koncime v nejakych chatkach za mestem za dabelskych 600Kc. S ubytovanim je to tady dost spatny. Rano vyrazime konecne do hor. Je to odtud hrozna dalka a taxik za odvoz chce 1000Kc, tak to davat nechceme. Bus nas odvazi do posledni vetsi vesnice, kde chceme koupit vodu, protoze mame jen jednu litrovou lahev, ale akorat projizdi kolem policajti, tak je zastavuje ridic busu a lifruje nas dovnitr. Jedeme si se 6 fiky vyzbrojenymi solidnimi kvery. Jeden me dava rozpityho lahvace. Jedeme a kazdy zdolany kopec nam dela radost. Nakonec nase cesta konci u kilometrovniku 24 do Qinaligu, kam mame namireno. Tak to bude s krosnami docela makacka. Frcime po novem asfaltu, jeste pred nedavnem byl Qinalig jedna z nejmin dostupnych osad na Kavkaze, ted uz tam taky civilizace dorazila. Cesta je umorna ale krasna. Jdeme nad obrovskym kanonem. Po 10 km se nam podari stopnout dve vyletnicke auta z Baku, ktere nas hrozne dlouhym udolim dovazi az do Qinaligu (2 050m), ktery je obklopen krasnymi zasnezenymi horami
Vypada to tady jak ve stredoveku. Na kopecku nalepene kamene domecky, hromady susicich se hovinek na zatop. Jen satelity trochu rusi dojem...Musim koncit takze jen ve strucnosti. Nakonec jsme prespali v baraku stareho dedka Badala s obrovskou beranici a druhy den vyrazili na trek, shodou okolnosti stale jen s to jednou litrovou lahvi,coz je pro dva lidi a 25km v horach docela malo. Sli jsme nadhernou krajinou a trosku meli lufta s obrovskych hlidacich psu. Ze sedla 2900 metru koukali na nejvyssi 4tisicove azerbajdzanske hory na hranicich s Dagestanem. Stanovali jsme ve 2tisicich na krasnych loukach plnych horcu, petrklicu a jinych kytek. Nikde ani noha. Podle neposkvrnenych sneznych preveji jsme sli prechod Qinalig-Laza prvni v tomhle roce. Dalsi den jsme dorazili do Lazy a pokracovali dolu do udoli. V kritickem miste jsme stopli gazika a dojeli zpet do Quby, kde jsme sedeli na balkonu jednoho jedineho hotylku a s pivkama koukali na mistni zivot. Temer vsichni tu chodi v oblecich, tak vypadame trochu nepatricne.
Dnes jsme se vratili zpet do Baku a hned obratem vyrazili o 110 km dl do strediho Azerbajdzanu do mesta Samaxi. Konecne jsme nasli hotel ktery je levnej, ale puvodne jsem si myslel ze je to vyskvotovany panelak. Silenost. Pamatky co tu maj byt jsou dost slabi, tak budeme asi davat kebaby, piva a sledovat mistni cvrkot. Zitra jedeme dal, mozna az do Gruzie.
Vsechny vas zdravim