Den 60, Java - Probolinggo

Tak dneska by to chtelo oslavit kulatou 60, ale asi nebude kdy. Zdravim vas z totalniho zapadakova, kde jsme na par hodin zkejsli, takze je cas i na netik.
Potom co jsem napsal posledni zpravu jsme sli kupovat listky na bus a zjistili ze nam to jede az druhy den v 5 odpoledne, tak se zevl pobyt na Bali prodlouzil jeste o jeden den. Vcera bylo poprve opravdu krasne slunecne, takze jsme se zase lehce dopalili, docela to nechapu, protoze sem uz docela opalenej, ale rovnik dela asi svy. Bus se desne coural takze na privoz jsme dorazili skoro o pulnoci. Lod byla taky silene rozvlacna. Pak uz jen jizda v polospanku po Jave. Ve 4 rano nas bus vyhodil na krizovatce v Probolinggu, ktere je vychodisku do narodniho parku Bromo. Nejaky mistr nam dohodil cyklodrozku, ktera nas privazla k bemu, mistni nazev pro mikrobus a hura do vysin. Do mikrobusu se narvalo stejne lidi jak u nas do karosy takze trosku sardinkovity pocit. Po rozedneni jsem uz koukal po krajine ktera je tu moc pekna. Mikrobus nas vyvezl od more az na pokraj obrovske kaldery do cca 2 300 metru. Pred 7 jsme vyrazili na trek docela ve spechu, protoze pekny pocasi v tehlech koncinach a vyskach dlouho nevydrzi. Vysli jsme az na takzvany viewpoint (2 530m), kde uz nikdo nebyl protoze se sem chodi na vychopd slunce takze pohodicka. Je odtud krasny vyhled na neustale cmodici sopku Bromo a na nejvysi horu cele Javy - Semeru (3 676m), ktera zhruba kazdych 10 minut docela solidne zacoudila. Jsme dost vdecny za pekny pocasi, protoze celou vcerejsi jizdu byly boure a slejvaky, asi jako odpoved na krasny den. Sesli jsme az na dno krateru a docela dlouho se priblizovali k Bromu. Vylezli jsme na nej a mohli se kochat tim silenym kourem co vypoustel. Peknej sirnej pusinec. Zdolali jsme jeden z jeho trech vrcholu a padili dolu, protoze se zacali kupit mraky. Dole nas odchytli konickari a jelikoz jsme uz tu byli posledni tak jsem je docela usmlouvali. Ve svych pozehnanych triceti jsem teda poprve sed na kone a hned me cekal prudkej sestup sopecnym prachem. Chlapik nastesti pobihal okolo, kdyby neco. Byla to docela sranda a snad vic jak pul hodinu jsme byli v sedle. V 10:30 se vse zahalilo do mraku, takze konec trekovyho dne v pravy cas.
Nahore jsme chytli chlapika ktery nas sem privez a odfrceli zase dolu s radosti ze mame dobry cas. Bohuzel nas sprazil chlapik ze primy bus do Yogyakarty jede az kolem 19 hodiny a jede tam 7 hodin, takze druha noc v buse po sobe a zase tam dorazime ve 2-3 rano. Takze zitra budeme urco vytuhli a program bude slabsi. V Probolinggu chcip pes a pripadam si tu zase jak v Cine, vsichni cumi ale zdravi hello a jsou pratelsky.
Typos co nam prodal listky, ted nasava vinko, uz si videlal :-) a kdyz sem se ptal na net tak me dal ochutnat a docela dobry. Net je v takovy rezidentni ctvrti a doprovazelo me sem snad 10 kluku na kolech vsichni u vytrzeni, jaka celebrita sem zavitala.
Tak cau a pristi ctvrtek se uz budu hlasit z Cech, teda jen na dva dny :-))