Den 68, Ázerbájdžánské ostré přivítáni

Let má trvat 3,5 hodiny a jelikož je venku tma a nic ke koukání máme spoustu času na rozjímání copak nás na Kavkaze čeká. Na tomhle letu se Austrian vytáhly, když nám servirují houbový guláš s kuřetem a k tomu dvě vyprošťovací pivečka v trošku nevábném žlutém obalu.
Po véče lehce vytuháváme a probouzí nás až pohled na roztahané Baku. Jsme docela zvědavý jak budou probíhat vízové procedury. Jak se dalo očekávat je zapotřebí fotky, které mám já, ale D ne. Je tu naštěstí fotograf, který si říká o nemravné peníze. Po mě chce za fotky a vyplnění formuláře 50 Euro, tak se mě zdá, že si to svý jméno, příjmení a pár dalších kolonek vyplním asi sám :-). D s panem fotografem smlouvá a ten mu nakonec vystřihne 4fotky alá trestanec za 20USD. Teoreticky si mohl říci o cokoliv, protože jiná možnost jak získat fotku tu očividně nebyla. Za vízum chtěji kluci ázerbájdžánský nečekaně vysokých 60E, tak se fond na tuhle výpravu docela rychle vyprázdňuje. Šmajdáme sem a tam mezi okýnkami úplně poslední dva na celém letišti. Konečně dostáváme poslední razítko a chystáme se vyrazit hledat nějaký taxík.
Po cestě nás odchytává policajt, že zavolá kamošovi, který nás prý za dobrou cenu odveze do centra. Uniforma nás bohužel oblbla a necháváme se odvést o patro víš. Ve směnárně měníme jen pár Euro, ještě mám v živé paměti, jak jsem prodělal na Bali. Po chvili přijíždí chlapík, který tvrdí, že nejlevnější hotel je v Baku za 100USD a do města nás sveze za 30USD. Jen se nám protáčejí oči s těch pálek. Nikde v okolí žádný jiný taxík tak se musíme dohadovat s tímhle "friendem" a nakonec se dohodneme na 80+25USD. Po cestě mě došlo, že nás ten fík dotáhl k odletové hale, proto tam nestál žádný další taxík. Jedeme asi 30 minut a u nasvíceného nábřeží přemýšlíme, že se necháme vysadit, ale než se rozhoupeme, tak nás chlapík zaváží do úzkých, temných uliček starého města. Po cestě si všímáme dvou guesthousu. Stavíme opodál, tak se tam jdu optat a cena je prý 60. Taxikář mezitím vzburcoval nějakého pohůnka a ten otevřel dveře přímo z ulice do nějaké cimry a chce těch 80. Tak na něj pečeme, dáváme taxikářovi jeho 25 a mizíme pryč. Ten se s tím nechce smířit a sleduje nás. Zkoušíme i ten druhý guest house ale taxikář tam příjde a kazí nám to. Furt nás chce dotáhnout do té cimry a popojíždí za náma. Prý za 70. Chceme se vydat na nábřeží, ale on vyskakuje, že prý nám nezaručí bezpečnost a zrovna tak sto metrů od nás se zjevují nějací týpci, kteří postávají na rohu, čumí a nehejbou se. Tak přemýšlíme zda jim nemohl mezitím brnknout mobilem. Každopadně jsme rozhodlí, že tomuhle zewlovi, co se nás drží jak pijavice, kšeft neuděláme za žádnou cenu a jdeme do toho guesthouse za 60. Zabouchávají se za námi dveře a my jsme rádi, že máme toho otrapu z krku. Docela rozjímám jak to bylo v JVA oproti tomuhle zlatý. Každopádně odtud musíme co nejdřív vypadnout. Je půl 6 a my zaleháváme dost zlikvidovaný.