D135 - NP Villarica /Lanin trek/

Rano je zase nadherne, takze je pravy cas na uskutecneni meho dabelskeho planu a uziti si i trochu dobrodruzstvi :-) Vylezu se sveho mileho hostylku, kde jsem stale jedinym hostem a muzu se zase kochat Villaricou - dneska o trochu vic cmoudi nez obvykle. Jdu okouknout terminaly, ale vcerejsi informace stale plati ze mezinarodni bus do Argentyny jede az v 10, coz me trochu stve. Navic se dozvidam trosku nemilou vec ze busy jedou jen dopoledne a pak tech 25km do prvniho mesta kam se budu potrebovat vratit je ¨problemo¨. No me uz nezvyklaji :-). Konecne je tady bus tak nejen pohunkovi ale i ridicovi ukazuju mapu kde chci vysadit, cca 4km pred hranici a vse v poho. Bus je skoro plny ale misto pro me nastesti je. Frcime jinou silnici nez vcera do parku a po te co zas mame ukazkove vyhlidky na Villaricu se pomalu zatacime do dlouhatanskeho hodne malebneho udolicka, kteremu vevodi mistni obr nad obry - Volcan Lanin, ktery mistni ¨obycejne¨ hory prevysuje skoro o dva kilacky. Neni tak soumernej a komplente zasnzenej jak mensi Villarica ale je to zase opravdovy gigant. Samozrejme kdyz mam naspech stavime jeste na obcerstveni v restauraci, ktere se az neprijemne natahuje. Dalsi neprijemnym zjistenim je ze se hranicni prechod zavira ve 20, takze se opravdu musim vratit z trek una cas abych nekoho stopnul. Tech 25km do prvniho mestecka se me fakt nebude chtit jit. Super silnice se po prejeti hranice parku meni na silenou polnacku se slusnymi sklony a zatackami takze busik s tim dost bojuje. Radsi trimam v ruce mapu a koukam kde jsme abysme nakonec neprejeli, ale sem vysazen, presne ve 12, tam kde chci v cca 1200metrech u krasne laguny. Kupodivu nevystupuju sam ale jeste s jednim typkem s totalne nabusenou krosnou smerujicim primo na vrcholek sopky. Prohodime par vet ale pak mizim protoze se me preci jen kraci lepe. Je tu naprostej klidek az na dva policajty co se najednou vynori z bambusu ale jen se optaji kam mirim a nechaji me jiti. Vsude jsou zase arukarie, opravdu nadherne stromy. Opcas tu ale pozlobi ovad obrich rozmeru, ktery se ale nastesti vzdy prozradi svym hlucnym priletem, takze vzdy nasleduje zaslouzena exekuce. U prvni laguny se rozhodnu pro zkratku protoze sou si tady podobny jak vejce vejci a cas me dneska tlaci. Skoda je fakt nadherne. Zase potkam horala, ktery sel zkratkou rovnou. Na dalsim krizovatce ani nevytahuju mapu protoze si dalsi cestu pamatuji ale je to chyba..cesta uz vede jinudy nez je na mape tak jdu zbytecne skoro kilak k dalsi lagune, a poslednich dvacet metru laviruji na pohazenych vetvich nad bazinou - cestu zpet radsi zkracuji pres bambusovy ker ale je to peklo - malem me probodnu hrud jedna vetev a druha malem vypichne oko - uz nikdy vic pres bambus. Dalsi hodne pravdiva cedule nasleduje u ricky: most je ve spatnem stavu - ano je hodne ve spetnem stavu, protoze tu ani neni :-) o 20 metru vedle je nastesti kmen pres potok. Krasna mytina s nadhernym vyhledem na Lanin me fakt nedchyna. Zase potkavam horala protoze ten tyhle kravske zajizdky nedela :-) ale definitivne se rozdelujeme v silenym krpalu, ktery tak nejak necekam...sice sem vedel ze mam vystoupat asi 600 vyskovych ale ze to bude takhle hopem a prudce, to ne...Uz sou kousek nademnou videt vrcholky hor a najednou vyjdu z lesa a sem neuveritelne prekvpaeny tim co vidim, predmnou je obrovska pustina - giganticke lavove pole, ktere se zastavilo az o ten horsky hreben a v podstate ho cely zalilo, koukaji znej jen spicky, tak max 20-40 metru a to na druhou stranu hreben spada o nekolik set metru niz. Vypado to fakt super. Chvili cekam ejstli se nevydrape i ten horolezec ze by me cvaknul ale nejak asi odpadl tak frcim dal. Cesta zmizela a spravny smer ukazuji jen tyce v docela velikych rozestupech. Obcas se propadam do der co vyhloubili nejhaky potovry vypadajici jak hubeny kralik tak po chvili zacinam nadavat. Jit po spravne ceste je cim dal obtiznejsi a to je teprve zacatek. Prichazim k lagune Verde odkud jsou krasne pohledy a konci tady jedno sendero a zacina to druhe. Jako spis pokracuji intuitivne protoze tyce nebo muzici sou obcas fakt hodne od sebe daleko, ze sem pokazdy rad kdyz nejakou spatrim. Celou dobu sebou taham pohorky kdyby trebas byly snezny pole ale ted se me zase kvuli par sneznym polim nehce prezouvat tak sou tenisky za chvili pekne nasakly. Vubec dostavaji tady docela zabrat. Konecne sem v pasu s nadhernym vyhledem a vim ze bych mel klesat do toho kanonu ale kudy presne to da fakt zabrat. Je to takovy dobrodruzny ale byt tu jeste s nekym by bylo vyrazne zabavnejsi nez si tenhle osud nest sam :-) jediny stopy jsou obcas od nejakyho kone, takze se obcas ridim i ladackym follow the horse shits :-) a taky doufam ze ten kun vedel kam ma jit :-) navic me tlaci ten cas. Prichazim k ceduli s napisem ¨animales peligrosas¨a pod ti mjeste neco co nevim co znamena tak si radsi beru nejaky klacek, asi to budou nejaky hadi protoze je tady takova vyprazena mytina. Jeste naposledy se loucim pohledem na Lanin a mizim v lesejku, kde ocekavam ze cesta bude vic proslapla ale ono prd :-) asi po pul hodine obcasne nejistoty je konecne prudak dolu a pak uz je cesta vic na pohodu ale asi tu fakt moc lidi nechodi. Kanon je docela nekonecny a koukam s pekne zaklonenoi hlavou na ty hory o kerych vim ze zdarzely na druhe strane uplne more lavy. Postupne se objevuji v houstinach kravky tak si rikam ze civilizace uz neni daleko. na uplne idylicke rovince kde bych nejradsi udelal piknik je bohuzel cela ovadi rota, takze se me dvakrat podari sejmout dva na jednu ranu - no kazdopadne s tohoto prokleteho mista kvaltuju rychle pryc. Docela si oddychnu kdyz v 17:15 prichazim na silnici. Tak mam jeste skoro 3hodiny na to nekoho stopnout nez zavrou hranici. Docela kvalutuju a nekdy i bezim proste nechci tu tvrdnou kdyby me nikdo nevzal i kdyz vidina dalsich 25kilaku je dost neprijemna. Prvni auto nezastavuje a dalsi jedou po cca 10 minutach a taky neberou, tak pocitam ze jich dohromady moc nepojede. Modlim se aby jel nejaky pick up protoze ty berou. Presne po 6km na konci sotoliny projizdi 5te auto - pick up a stavi. Ty jo to sem si oddechl. Sedim na korbe, kdybych mel nejaky vlasy tak me vlajou a uzivam si pohledy po udolicku. Je to fakt dalka do toho prvniho mesta. Tam pan konci tak se s obrovskymi diky loucim a jdu na bus ktery jede asi za 20minut. Jsem tu svedkem neuveritelne lenosti kdy tu slecna ceka 10minut, pak se dalsich 10minut plouzime po vesnici kde kazdych 20metru nekoho nabirame aby celkove tak po 300metrech vystoupila...:-) figurkynovsky dochazim na pokoj, kde temer na ex davam plechovku cristalu a nejradsi bych padnul ale jeste musim dat jezero, tak se zmaham na posledni dnesni vyslapek :-) ponozky a nohy totalne cerny od prachu, takze to bude i takova ocistna koupel. voda tradicne osvezujici, parada.....dneska fakt super den i kdyz mega unavny jak fyzicky tak psychicky.