D121 - NP Torres del Paine I.

Me predstavy jak se krasne vyspim sam ve ¨svem¨ trojaku narusi v pul2 babka, ktera tam nalifruje nejakeho dedulu, kterej navic jeste strasne dlouho sviti a chrasti, pak chrape a nakonec vypravi ze spani - proste posila jak ma byt :-)
Rano me babka zarizuje gratis taxik, ktery me veze pred cestovku. Kde jeste na posledni chvili nejaci dva nemcouri kupuji listky - najednou prijizdi uz brutalne nabuseny bus a nez nalozim krosnu zjistim ze jsem jediny na koho nevyzbylo misto. Tak sem trochu nevrlej ale co mam delat - sedim na nejakem schudku v ulcicce a doufam ze pohunek mluvil pravdu stim ze si mozna jeste sednu. Po 50km nastesti prijizdime ke krizovatce, kde je domluvena artesanie a taky chilska hranicni kontrola pro ty kteri miri do Calafate a dal. Tady nastesti vystupuje nejaka holka tak mam sedadlo hned vedle ridice ve predu s peknym vyhledem - tak alespon nejaka satisfakce. Pocasi zatim zadna slava, tak sem zvedavej jak bude v kopcich. Ritime se docela rychle po sotlince a po par desitkach km uz vykukuji prvni kopce. Tady si uvedomim ten rozdil mezi trekarskou zpatecni jizdenkou a jednodenni tour z Natalesu - mijime dva super miradory jeden z vyhledem na cely masiv a druhy od laguny Amarga, kde stojej prave jen tour mikra a my to prejizdime. Vsude jsou spousty lam. Po 150km!!! jsme na zacatku parku, kde se plati 15tisP (600Kc) a jsou odtud videt povestne veze vykukujici z mlhy - trosku jak ty v dolomitech. Vetsina tu vystupuje a prestupuje na dodavku ktera je odvazi na zacatek takzvaneho W treku. Ja pokracuju dala - vic jak 30km do Pudeta odkud jezdi katamarani abych to sel obracene. Po ceste je treti tour, fakt super, mirador tak se chci nechat vysadit (je to asi 7km od Pudeta) ale ridic na me kasle, protoze by musel otevrit zavazadlak. Dal pokracujeme peknou krajinou tak premyslim ze si sem dojdu peso i kdyz s krosnou by to nebylo zrovna dvakrat prijemny. Konecne sme v Pudetu a muzu vyrazit na obchuzku. Chci projit okoli a na vlastni trek v podstate vyrazit az zitra. Jdu cestou k velkemu vodopadu a dal na mirador a je to naprosto skvela cesta - neskutecny vyhledy na ostruvky v okolnich jezerech a rozeklany masiv Cerro Paine. K tomu plaze s pohazenymi vybelenymi kmeny mrtvych stromu. Navic slunicko tu sviti i kdyz pres hory chodi snezne mraky. Od miradoru jdu jeste pesinkou az na vrchol kopce kde se pekne dlouho kocham. Opravdu jedno z nejhezcich mist kde jsem kdy byl. Vracim se akorat kdyz prijizdi katamaran a busy tu cekaji na pasazery a pak na odjez smer Natales - tak me napada dabelsky plan. S krosnou letim do pristaviste, kde ji ukladam do depozitu na katamaran a pak bezim zpatky na silnici kde jen tak tak chytam bus a necham se vyvizt zpet k tomu miradoru kde v pohode vystupuju. Sice uz pocasi neni tak paradni ale akorat odtud odjizdi nejaky bus se skolaky a sem tu uplne sam a muzu se v klidu kochat vyhledy. Cesta zpet je pekna ale sem rad ze ji jdu jen jednou a navic bez krosny. Jeste mam cas do odpluti tak jdu po brehu jezera Pehoe ale tady bojuju s patagonskym vetrem a je to dost nevyrovnany boj :-) Plavba katamaranem je dost pekna ale cena pekne masna, holt kdyz tu neni zadna konkurence a obchuzka je asi 30 kilaku...Za pulhodiny nastava osudovy okamzik. Nemam booklou chatu tak doufam ze se tam nejak vejdu, protoze sem se nechtel tahat se stanem kdyz sem sam a stavet ho v tech vichrech atd...Nakonec tu maji uz jen dve volne mista na sestaku za 44USD, takze tady penize mizi opravdu fofrem. Premyslim ze zitra zkusim mega etapu a nalehko se sem jeste vratim, ale na zitra uz to maji obsazeny takze to bude jeste s tim ubytkem zajimavy. Jeste jdu na jeden miradorek kousek za chatu ale desne fuci a je uz nejak sedivo, tak tam dlouho nezewleju. Bydlim se samyma nemcourama, je jich tu tak 8 z 10 tustistu a samozrejem prvni se ke spanku uklada ten ktery nejvic chrape :-)