D117 - NP Tierra del Fuego

Rano nechavam vse podstatne v lockeru a vyrazim na osmou, jak me vcera poradila babka z oficiny prodavajici kistky na bus, na schromazdiste turistickych busiku do narodniho parku. Neni tu ani noha, coz me prekvapuje. Nakonec prijede jeden bus ale ridic me oznami ze busy vyjizdi az v devet. Tak nejak psontam v pristavu a pak se jeste navic tradicne jeste objizdi mesto pro lidi co si koupili listek v cestovkach. Kousek za U mizi asfalt a po sotolince si to mirime do parku. Lidi postupne vystupuji ja jedu skoro az na konecnou - kousek od konce silnice cislo3. Pocasi sice nic moc ale k tehle krajine se to docela i hodi. Prochazim pralesy, pak jsou k videni i bobri hraze. Kluci tedy udelali v lese pekne skody, ale jsou bohuzel zalezly. Pobiha tu spoustu kraliku a vidim i lehce zkrotlou lisku chodici na dobroty ale po zkusenostech s damanem radsi nechavam par metrovou vzdalenost. Pote dochazim ke konci silnice3 - coz je vlastne konec panamericany - ukazatel Aljaska 18000km mluvi za vse, moc se tu ale nezdrzuju protoze sem zajizdi davy duchodcu ve velkych busech. Pak chvili zevluju na kormoranich ostrovech kde je to super - drsna krajina, jezirka, ostruvky okolo hory - navic se vycasilo. fakt je to tu moc pekne. Je super ze at ja jak je vzdycky je docela dlouho i to slunicko. Je tu pet zakladnich stezek a nejak sem si myslel ze vetsinu stihnu a uz je skoro tri a ja mam teprve ten jeden okruh. Jdu tedy jeste k jezeru Roca a od tama podel brehu na hranici s Chile, je to docela streka a cilem je v podstate jen cedule a takova zelezna konstrukce - ale usek skalek v pralese je moc pekny. Tady vlastne zacina ta prava divocina, chilska ohnova zeme je dostupna jen lodi a jsou tam hory az 2500 co znamena v tehlech koncinach spoustu ledu atd....Uz docela uslaplej se vracim zpet. S tema scarpama zatim vic jak 30kilaku stejne neujdu...Nase cestovka jede az v 5:30, ale domluvim si jinou ktera me odvazi uz v 5. Nez to jede muzu se kochat desitkama dravcu co taky hledaji neco dobreho k snedku. Par lidi tady stanuji, takze kdybych mel taky stan tak bych tady taky jeste asi jeden pobyl. Stehuju se do hostelu vedle tentokrat na sestak, kde je prevaha ^udelanych^ americanek. Vecer pendluju dost casu v pristavu ale na bergach uz zase snezi tak nic...