Dalsi den naprosteho azura nas vita, takze s tim destivym obdobim to neni tak hrozny. Ceka nas cesta pres quetenu grande ktera je kupodivu radove mensi nez chica. Vsude je spousta zelenych bofedalu a malych skalnatych kanonu - docela rozdil oproti vyprahlemu okoli. Malem sme svetky vypousteni obrovskeho stada lam z ohradyt ale babka si to naposledni chvili rozmysli, asi nechce mit nezvane divaky. Na dalsim salaru, tentokrat Chavilri, se zpatky vracime na hlavni okruh a delame zajizdku k Sol de Manana. Letos to moc necoudi a ani to cerveny jezirko nemuzu najit. Bublajici efekty zustali. Kvuli panovi musim zapnout GPS (chps po spanelsku me vubec nejde do pusy) a vyvratit znovu zazitou poveru ze je to tu v 5tisicich. Kousek cesty zpatky k termalum, kde je hooodne narvano tak me to ani nelaka tam zalizt, mimo odsoleni noh. Pobiha tu nekolik strazcu kteri hlidaji aby si nikdo neodskocil do prirody v okoli a pouzil predrazeny hnusny zachod za 3boliky. Skrz krasnou krajinu daliho prijizdime k lagune Verde a koukame na toho obra co nas zitra ceka - prevyseni jak na tunupu, vysku skoro uturunka. To bude maso. Laguna se docela zmensila, asi ji to necekany sucho nedela moc dobre. Jedeme do osamocenho hostelu vedle baraku narodniho parku, kde je mimo nas jen opuchlej frantik s zenou /maji vystup na likiho uz za sebou/ a hrozne si to chvali. Po obvyklem nekonecnem briefingu s nasim panem mame sraz jeste s guidem /na L je povinny za 60USD na skupinu/ a pak uz do hajan a (ne)tesit se na 2hodinu ranni. Pred tim jeste vyhled na hvezdy, je jich videt zase tak 4x vic nez u nas doma.....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat